Naši žáci umějí přemýšlet

18.01.2017 09:15

Náš krásný český jazyk bývá u dětí školou povinných neoblíbeným předmětem. Aby ne, je opravdu velmi těžký, naučit se např. správný pravopis vyžaduje kolikrát spoustu nudných hodin cvičení věnovaných doplňování I, Y, navíc s nejistým výsledkem.

Přesto tento předmět vyučuji ráda. Proč? Například proto, že se dá pod český jazyk zahrnout dramatická výchova, což je výchova, v níž se pracuje s prostředky a postupy divadelního umění. Máme to štěstí, že se „Armenda“ nachází nedaleko Labyrintu, střediska volného času, a zároveň centra dramatické výchovy. Díky dlouholeté spolupráci s lektorem SVČ Labyrint Tomášem Doležalem vím, že jakýkoli program, kterého se naše děti zúčastní, je sázkou na jistotu.

Toto pololetí sem nejdříve zavítali naši deváťáci. Téma Milada Horáková a 50. léta v Československu je velmi zaujalo. Samozřejmě, že některé informace měly děti již z rodiny a ze školy, ale teprve tady si společně uvědomily, jaké tato doba oceňovala „hodnoty“; některé profese nemohli lidé vykonávat s úspěchem bez toho, aniž by se tzv. „zaprodali režimu“. Velmi emotivní byl samotný zinscenovaný proces v závěru programu. Troufám si tvrdit, že tento pojem už budou děti znát po zbytek života.

V prosinci se do Labyrintu vydali žáci sedmého ročníku, tentokrát na program Hledání identity. Námětem ke všem aktivitám byla kniha Franka Tashlina Medvěd, který nebyl, což je příběh o medvědovi, kterému během zimního spánku postaví lidé nad brlohem továrnu. Medvěd se po probuzení snaží všechny přesvědčit, že je medvěd. Nikdo mu však nevěří, přesvědčují ho, že se mýlí, až tomu sám uvěří a málem umrzne. Děti díky různým divadelním aktivitám samy došly k poznání, že každý má v první řadě zůstat sám sebou, vážit si sebe sama.

Jak vidíte, předmět český jazyk není jen o pravopisných cvičeních, ale také o tvůrčích hodinách slohu, literatury a dramatické výchovy. A především o přemýšlení, kterého není nikdy dost.

 

Mgr Miroslav Šmerdová,

učitelka ZŠ Arménská